Vyznačují se vysokou elektrickou i tepelnou vodivostí, dají se dobře tvářet za studena, mají dobrou odolnost proti korozi a tím i vysokou životnost. Čistá měď se vyrábí v několika jakostech a hodnotí se podle obsahu doprovodných prvků, které se pohybují v desetinách až desetitisícinách procenta. Obecně platí, že každá příměs v mědi snižuje její vodivost.

Polotovary z mědi legované jinými prvky

Mají vyšší pevnost než čistá měď. Přidané prvky obvykle zvyšují také odolnost vůči oxidaci, otěruvzdornost, zatékavost (u pájek), snižují nebezpečí tzv. vodíkové nemoci atd. Jako legury se používají stříbro, mangan, křemík, nikl, fosfor, arsen, případně jejich kombinace v obsazích cca do 3%. Při vyšším obsahu těchto přísad se již tyto slitiny považují za bronz.

Polotovary z mosazí

Obsahují jako základní kovy měď a zinek, přičemž obsah zinku se pohybuje od 5 - 44%. Pokud obsahují mosazi jenom měď a zinek, hovoříme o mosazích binárních. V praxi se však ve velké míře používají přísady dalších kovů (mosazi legované), které zlepšují nebo mění vlastnosti mosazí. Jednou z nejvíce používaných přísad je olovo, které při obsahu do tří procent zlepšuje obrobitelnost (mosazi automatové) a zlepšuje tvářitelnost za tepla. Další přidávané kovy jsou hliník (korozivzdornost), křemík (zatékavost pájek), mangan (otěruvzdornost) atd. Mosazi jsou nejrozšířenější slitiny pro dobrou tvářitelnost, obrobitelnost, odolnost vůči korozi, barevnost, možnost úprav povrchu broušením, leštěním a pískováním, pro dobrou zatékavost při pajení a poměrně příznivou cenu.

Polotovary z bronzu

Vyznačují se vysokou pevností, pružností a dobrými kluznými vlastnostmi. Jsou odolné proti otěru a korozi a některé slitiny se dají i tepelně zpracovávat pro dosažení vyšší pevnosti. Klasický cínový bronz (slitina mědi a cínu) musel zčásti uvolnit své pozice bronzům hliníkovým (slitina mědi a hli­níku s přídavkem manganu a železa nebo niklu). Skupinu bronzů rozšiřují bronzy speciální s různými legujícímí prvky.

Zpět na hlavní stranu